Moneywell logo
Moneywell logo
WebZdarma.cz
 Datum: 20. 03. 2019   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |
   


  Informace
Monzin

Petice Zrušme komunisty

zavis.mysteria.cz

NoName, © 2005
Ubytování velkých skupinChata StrmilovChata Jižní ČechyChata u rybníkaPenzion Česká KanadaKomorníkUbytování v České KanaděUbytování StrmilovPenzion Jižní ČechyChata Česká KanadaKomorníkRybařeníKunžak

téma * Za velkou louží IV.
Vydáno dne 22. 06. 2005 (823 přečtení)

Dnes jsem překročil své tempo a dávám k přečtení celý víkend. Byli jsme totiž vyzkoumat, co to znamená Boundary Waters - ano, je to velká oblast jezer na severu Minnesoty, která je známá divokou a nespoutanou přírodou a čistými sladkovodními jezery.
Jo, taky tam lítají orli.
Řekl jsem orli ? Nemají nějaký divný zobáky ? Teda ty kuřata ?
A nečum na mě, nebo Ti useknu ruku !

18.6.

Ráno začalo již kolem páté hodiny, kdy jsem se probudil a nemohl zabrat. Vylezl jsem proto ze stanu a jak jsem začal dělat hluk, počínal se probírat i zbytek. Kolem půl šesté byli vzhůru všichni a začali jsme snídat. S W jsme se pustili do burákového másla. Nebyl to žádný zázrak, ale dal jsem celkem tři chleby s touto pochoutkou.

Sbalili jsme stany, naložili věci do auta a vyrazili do Ely pro povolenky. Hned na začátku jsme narazili na nějakého Outfittera - tedy člověka nebo firmu, která zajišťuje veškeré vybavení na tuto cestu včetně lodí, pádel, vařičů, batohů, spacáků, jídla a pod. Tento Outfitter zajišťoval i povolenky ke vstupu. Vyplnili jsme několik formulářů s adresami, vedoucím skupiny byl zvolen DK a za cenu 50 USD stržených z kreditky jsme měli zajištěný vstup. (Princip povolenek ke vstupu je totiž takový, že na konkrétní den je pro každý vstup do oblasti vydáno určité množství, které se může vyčerpat. Počet lidí na jednu povolenku je max. 9). Pro vstup z kempu u Ely bylo tohoto dne ještě volno.

Další postup bylo zajištění lodí. Podepsali jsme další papíry, vyplnili další formuláře a celková částka dosáhla cca 40 USD na každého. Půjčili jsme si dvě canoe, pro 2 (DK+RS) a pro 3 (JA+W+PR) - pořadí háček+závaží+kormidelník.

Po zaplacení nám prodejce promítl krátké video o tom, co se v dané oblasti smí a co se nesmí. Hlavní heslo pořadu bylo "Leave No Traces". Pak nám ještě pro jistotu přečetl všech deset bodů správného chování. Jedno z pravidel bylo, že do parku nesmí žádné skleněné láhve a plechovky. Láhve by nevadili, ale museli jsme v autě nechat konzervu s tuňákem a fazole se slaninou, čímž se opět zredukoval počet jídel.

Po tomto teoretickém školení následoval výběr pádel. To si sednete na stoličku, na ní položí pádlo koncem rukojeti dolů a pokud nemáte nos v úrovni, kdy se pádlo rozšiřuje, musíte zvolit podle potřeby větší nebo menší. Celkem jsme měli dvě 54" a tři 50" pádla. Po pádlech jsme se učili zvedat a nosit loď, tedy kánoji. To proto, že některá jezera v oblasti, kde jsme se měli pohybovat, byla spojena vodopády a ty se nedaly klasticky projet. Kolem každého vodopádu však byla obcházecí vyšlapaná cestička. Celou loď mohl unést na ramennou jeden člověk, protože v těžišti byla speciální rozpěra vybavená polštářky proti otlačení ramen.

Všechno tedy již víme a outfitter nám odváží lodi do cca 6 mil vzdáleného kempu - ano, ten stejný, kde jsme spali. Za chvíli vyrážíme i my. V cíli se převlékáme do správného oblečení, Ti, co nezapomněli kraťasy, tak i do nich. Na břehu jsou již nachystané lodě. Přinášíme je na vodu, nakládáme bagáž a vyrážíme.

Máme speciální voděodolnou mapu za 7 USD, takže nemůžeme zabloudit. David naviguje. Přejíždíme první velké jezero a přenášíme loď přes první přechod. Rychlost pohybu lodi jsou asi 2 míle za hodinu. Aspoň tak nám to říkal ten poskytovatel lodí, ale myslíme si, že amíci jsou přeci jen línější a že máme tempo poněkud vyšší. Břehy jezer jsou posety kempy. Platí, že pokud je kemp obsazen, tak je pro ostatní tabu a musí si na spaní najít kemp jinačí. Máme nějaká místa doporučeny. Bohužel zjišťujeme, že jsou obsazeny. Přejíždíme přes druhé jezero a jsme opět u přechodu. Na třetím jezeru již hledáme nocleh. Je sice asi půl třetí odpoledne, ale kolem jezdí spousta motorových člunů s výkonem motoru do 25HP, protože je tady velmi populární "fishing".

Soulodění na jezeře

Krajina kolem jezer je placatá. Jsou zde husté lesy, nad hlavou létají orlové a racci, ale jinak toho tady moc zajímavého není. Vzdáleně to připomíná Vranovskou přehradu. Jsou tady lodě, čistá voda a z břehů, kde jsou kempy, na Vás svítí barevné kopule stanů.

Na lodi méme název půjčovny - "Spirit of wilderness". Pro amíky to možná je něco extra, ale pro Čecha, který toho zažil o něco více než normální smrtelník, to zase taková megaultrabomba, jak to prezentují, není. Každý kemp má umělé ohniště a dokonce záchod. Je to takový převrácený větší plastový kýbl s vytvarovaným dnem pro zadek a má to dokonce poklop.

Nacházíme takový pěkný kemp u velkého kamenitého pobřeží. Přistáváme a vykládáme věci ven. Stavíme stany - tedy jen tropika a protože celkem brzo, vyjíždíme dál na prohlídku. V rámci šetření jsme nekoupili mapu pro další oblast, ale protože si to zhruba pamatujeme, neboť máme fotografickou paměť, tak pokračujeme naslepo dále. Na jednom z mnoha ostrůvků dáváme asi hodinovou spací pauzu a pak se vracíme jinou cestou již znázorněnou na mapě zpět do kempu. Tady proběhne několikrát koupačka. Voda je čistá, sem tam plavou larvy komárů. Má načernalou, místy rezavou barvu, takže pochází pravděpodobně z nějakého rašeliniště.

Použití záchodu má jednu jednu nepříjemnou vlastnost - protože je kolem hodně komárů - asi jako v jižních čechách u rybníka - tak tam není klid a pořád se musíte ohánět. Štípe to úplně všude a je pouze na morálce každého jedince, jak dlouho to vydrží. Je pravdou, že návštěvy WC se odbývaly velmi krátce :-)

Po asi třetí koupačce se dáváme do jídla. Naše skupina vytahuje opět burákové máslo. Ne že bych byl vybíravý, ale už to nějak není ono. W se mě snaží podpořit tím, že si ukrojí asi centimetrový plátek tvrdého sýra a na něj napadle další centimetr burákového másla. Já dávám jen krajíček chleba s touto pochutinou a zbytek zajídám kolečkem salámu.

Pozor na medvěda

Nastává úklid věcí, hlavně jídla. V oblasti se totiž pohybují medvědi a tak je třeba jídlo dát do společného batohu a poocí lana je vytáhnout na strom.

Pavel si na ohništi ohřívá vodu na polívku, ale protože je mu nějak špatně, tak usíná ve stanu. Aby se voda zbytečně neplýtvala, využívám nastalé situace a vařím si jeho polívku sám. Nezávidím mu umývání očouzeného nerezového půjčeného kotlíku.

Nad západem slunce debatujeme o problémech současného světa a kolem půl deváté se všichni svorně odebíráme na kutě s obavami, zda nás nenavštíví medvěd.

19.6.

Medvěd nepřišel. Ráno kolem sedmé sundáváme batoh. Je to zajímavé, ale absolutně nemám chuť na burákové máslo, kterým se W cpe a přikusuju k tomu nasládlému chlebu salám. Burákové máslo nikdy. Počasí je pěkné, ovšem zvedá se vítr.

Pohoda v kempu

Balíme stany, nakládáme proviant a vyrážíme na kanojích zpět do přístavu.

Vlny jsou celkem velké a vítr fouká proti. Je to celkem vyčerpávající a začíná mě bolet rameno. Dopíjíme poslední zbytky vody. V informacích je sice psáno, že se dá pít i voda z jezera, ovšem po filtrování a filtr jsme si samozřejmě nepůjčili. Kromě lodí (pádla a vesty byli v ceně) jsme si vlastně nepůjčili nic - i kompas nám vnucoval, z čehož byl pan půjčovatel poněkud rozmrzelý, nicméně i to je byznys.

Tak si to hasíme dál proti větru. Musíme dávat pozor na polohu lodi vůči vlnám, protože loď je nízká a při nevhodné pozici se vlny sem tam převalují přes palubu. Máme tady foťáky a kamery, tak jsme z toho poněkud nešťastní. Snažíme se jet při břehu, aby případné udělání se nemělo za následek ztrátu života. Sluníčko nadále vesele svítí.

Vzpěrač v akci

Kolem 11 dopoledne máme vše za sebou. Lodě jsme dovezli do přístavu a jdeme se obléci. Jsme všichni pěkně připálení. Ono se to nezdá, ale na té vodě to slunko praží přece jen o něco více. Radek nachází zapomenuté dlouhé kalhoty, proto celou plavbu musel absolvovat v kraťasech. Ještě že bylo tak pěkně. Třídíme odpad, protože nic se nesmělo nikde nechávat - ani pálit.

V Ely vracíme osobně pádla a vesty. Když vylézá pět exotů z jednoho auta a pak ještě vytahuje pádla a pět vest, je to důvod pro přitažení pozornosti okolí. Ale ustáváme to.

Nastává radostný okamžik - jídlo. Bohužel během cesty přes Ely nedošlo ke shodě, jaký fastfood vybrat a jako řidič jedu stále na jih. Zastavujeme až úplně hladoví u oblíbeného Mama's, tedy tam, kde jsme večeřeli cestou na sever. Místo pity si dávám teplý gyros. Protože byla akce se slevou na současně zakoupené 2 gyrosy, dáváme si tři, protože dva si již koupil Radek s Davidem. Na 3 gyrosy zase nemůže být sleva, takže dostáváme dva se slevou a třetí normálně.

Mezitím se zde začala scházet asi "místní nedělní" smetánka, tedy dva tlustí hošani a k nim přibyl jeden hubený s nějakou roštěnkou. Protože byl asi nejhezčí, tak roštěnka byla s ním. Po asi pěti minutách vypadli ke svým autům a odjeli za jinou inteligentnější zábavou. My také - do Minneapolis. Pavel mě střídá v řízení a tak si můžu konečně odpočinout, zalomit a také pozorovat bedlivě okolí. Poslední věc je celkem zbytečná, jak jsme zjistil, protože Minnesota je tak placatá, že už placatější být nemůže a kromě roztroušených vodojemů není žádných vyšších staveb.

Před hotelem při přerovnávání věcí zjišťujeme, že jsme se v rámci vyhazovu smetí zbavili i burákového másla. Zaplať Pámbů za ty dary. Už ten humus ani neuvidím. Škoda salámu, který tak byl také, ale burákové máslo bylo větší zlo. Dodnes na něj W vzpomíná a nemůže mi moji radost nad ztrátou této pochutiny odpustit.

A zítra hurá do práce !



Související články:
Za velkou louží VIII. (01.07.2005)
Za velkou louží VII. (29.06.2005)
Za velkou louží VI. (25.06.2005)
Za velkou louží V. (23.06.2005)
Za velkou louží III. (21.06.2005)
Za velkou louží II. (20.06.2005)
Za velkou louží I. (16.06.2005)

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

( Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

  Co je nového
18.12.2008: Farma 2008
Vzhledem celosvětové ekonomické krizi a k režimu COST CONTROL nám chlebodárce odmítl zaplatit společný vánoční večírek. Přenesl náklady, jak se říká, na odběratele. Výborně. Takže si ho holt zaplatíme sami. Doufám, že se z toho nestane pravidlo. Tedy 18.12.2008 sraz v 17 na Farmě v Obřanech. A nebo jinde, to se ještě uvidí.

Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.