Moneywell logo
Moneywell logo
WebZdarma.cz
 Datum: 21. 02. 2019   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |
   


  Informace
Monzin

Petice Zrušme komunisty

zavis.mysteria.cz

NoName, © 2005
Ubytování velkých skupinChata StrmilovChata Jižní ČechyChata u rybníkaPenzion Česká KanadaKomorníkUbytování v České KanaděUbytování StrmilovPenzion Jižní ČechyChata Česká KanadaKomorníkRybařeníKunžak

téma * Za velkou louží VI.
Vydáno dne 25. 06. 2005 (645 přečtení)

Zbytek týdne 21. - 24.6. jsem shrnul do jednoho článku. Ať tam nejsou pořád stejný nadpisy. Neříkám, že Amerika mě už nemůže překvapit, ale postupně si člověk začíná zvykat. Všechno je tady sladký. Všude je řepný cukr. I dnes ráno čínká polívka byla taková sladko-kyselo-slaná. A cukr v pivu je svinstvo. Ale to stejně poznáte až ráno.

21.6.05

Ráno jsem vstal poněkud dříve a jen tak náhodou jsem otevřel šuplík u nočního stolku. Byla tam Bible. Vlastně dvě. Jedna taková ta normální a druhá nějaká speciální mormonská. Obě jsem zběžně prohlédl a myslím, že tak dosud asi činili všichni, kdo je otevřeli, protože nějaké stránky byly ještě slepené z tiskárny a celá kniha působila jako nová. Asi to tady s tou vírou nebude tak žhavé.

Po práci jsme se rozhodli zamířit do nějakého hyper-super, když už jsme v té Americe. Od amerických kolegů jsme vyzískaly nákresy a plánky, jak se kam dostat, zejména nás zajímala elektronika a sportovní oblečení. Pro elektroniku nám doporučili BestBuy, tak jsme tam vyrazili. Obchod je u obrovského nákupního komplexu Richdale. Nepovedlo se trefit úplně napoprvé, ale to už je daň za evropskou nemožnost orientovat se pomocí světových stran. Nakonec jsme zaparkovali u obchodního domu Target, intelektuální půlka vyrazila za nákupem knížek do BookStoru a zbytek do BestBuye.

Ceny digitálů a příslušenství jsou nižší, ale např. paměťové karty stojí zhruba stejně. Co je v těchto obchodech zvláštní - je obrovská nabídka bezdrátových komponentů pro WiFi sítě a komponenty jsou levnější než u nás. Televize a rádia jsme ani nesledovali, nabídka MP3 přehrávačů je také velká. Ceny se tady uvádí bez daně, která činí v MN přesně 6.5%. Tato daň je uvalena na všechny výrobky, prý se nevztahuje na oblečení. To se ještě musí vyzkoušet.

Všichni tady samozřejmě platí kartami, prodavači si Vás neustále vyptávají, jak mohou pomoci - je to přece jen obchod a pokud se neprodá, nebude na chleba.

Nic jsem nepořídil, akorát v Targetu jsem si koupil dvoulitrovku DrPeppera. Vyrábí to PepsiCola, bohužel u nás tento nápoj již není moc k dostání, asi si Češi nezvykli na mandlovou příchuť. Ve chvíli čekání na zbytek osádky u auta jsem si všiml na láhvi upozornění, že máte být velmi pozorní při otevírání víčka, protože může vystřelit. Takže si máte chránit oči a nemířit při otevírání na lidi. To je fakt neuvěřitelný, na co všechno Vás neupozorní. Kdyby to bylo u nás, tak mám za to, že co se bude první zkoušet, tak bude dostřel právě otevřené dobře proštěrchané petky s nějakou hodně bublinkatou limonádou.

Zbytek si nakoupil nějaké anglické knížky - encyklopedie, něco o teorii bluesové hudby a pak taky Haryho Pottera. Večer jsem zjistil, že je možné připojit se na internet přímo z pokoje. Tak jsem si na recepci půjčil síťový kabel, zapojil notebook a po pár pokusech o nastavení se to rozjelo. Rychlost asi tak 2Mbity, no toto sviští. Aspoň můžu začít dívat na archív České televize a poslouchat české rádio.

22.6.05

Dneska byla na oběd kuřecí prsa s těstovinami a taková hustá krémová kuřecí polévka, což by energeticky stačilo určitě na dva dny. Naučil jsem tady ještě dávat si do polívky smažený rohlík, protože tady je prostě u polévkového boxu neustále k dispozici nabídka nudliček, smažených rohlíků a dalších ingrediencí do polívek. Je pravda, že většina si dává k obědu zeleninové saláty, nebo si můžete vybrat plátkový sýr, šunku a další věci a poskládat si vlastní bagetu nebo sendvič. Zatím jsem této možnosti nevyužil a držím se klasického českého postupu při obědu.

Pořád jsem si nevykl na ty umělohmotný příbory "chytrých hlav z NDR", protože se jimi nedá krájet nic tužšího - třeba pizza, protože se pořád prohýbají a vůbec. Zlatý porcelánový talíř a nerezová vidlička s nožem.

Večer byl vyhrazen návštěvě u šéfa doma, kde pořádal party. Vytiskli jsme si mapu a vylosovali řidiče pro tento večer - W. Nevýhodou řidiče je, podobně jako u nás, že by neměl pít. W se dušoval, že nemá chuť a že to dobrovolně vezme.

Ani jsme moc nebloudili. Dům u jezera jsme našli poměrně snadno. Protože jsme však viděli poštovní schránku na opačné straně silnice, trošku jsme zatarasili dopravu při pokusu otáčet se s tou velkou krávou - autem - na silnici za plného provozu. Paní domu nachystala klasické pochoutky - salzu s chipsy a smažené kuřecí kousky s bramborovým salátem a soustou volitelné zeleniny. Zkušenější věděli, že o zeleninu vůbec nejde a podstatné je akorát to maso. Na pití byla nealkoklasika - Cola a alkoklasika - Bud light, Miller a nějaké alkoholové ovocné limonády.

V podvečer následovala projížďka na motorovém člunu po jezeře. Vzhledem k naším zkušenostem jsme se vzdali možnosti vodního lyžování. A udělali jsme dobře, protože ten člun jel fakt šííleně rychle. Bylo nás tam 6, čumák byl zvednutý a já si musel sundat kšiltovku, protože to byl fakt vichr. Motor byl osmiválec, měl 260HP výkon. No to se pak jezdí. Rychlost jsme odhadovat aspoň na 70 km/h. V zatáčkách, které nebyly tak ostré jako v autě na silnici, to docela "odstřeďovalo".

Večer ještě paní domácí přinesla pravděpodobně mexické fazole. Byly v takovém nějakém party hrnci, ve kterém byla asi horká voda, nebo to bylo nějak jinak izolované, protože byly pořád teplý.

Co bylo dost nepříjemný, tak komáři. Těch je tady dost. K večeru začali dost dorážet, nebyli jsme nijak narepelentovani, tak jsme byli snadnou kořistí. Možná se amíci preventivně mažou "Off"em - nevím, neptal jsem se. Kolem 11 hodiny, kdy česká sekce vyprázdnila zásobu piva, jsme se odebrali domů. Chápu řidiče, že když veze 4 rozjařené pasažéry, může mít sníženou pozornost, nicméně v šeru poloslepý W, který nám to řekl až při řízení, to na odbočovacím pruhu řídil přímo do betonu. Prý dával přednost autu, které jelo vlevo od nás a nechtěl ho vyblokovat.

Žádných další incidenty po cestě už asi nebyly :-)

23.6.

Po bujarém večírku byla sekačka k obědu velmi vhodná. Bramborová kaše byla sice umělejší než u nás, ale důležitější bylo mastné maso, které stabilizovalo vyčerpaný organismus.

Po příchodu na hotel jsem se hned pustil do sledování české televize, našel jsem si v archívu talkshow Jana Krause Uvolněte se, prosím. Nikdy předtím jsem tento pořad neviděl, protože televizi nesleduji. Bylo to docela zábavné a tak jsem postupně prošel archívem a podíval se asi na čtyři pořady. Ten vysokorychlostní internet má asi fakt něco do sebe. Občas se to sice zastavilo, ale bylo to tak 2x za pořad. Nevím, kde byly ucpané dráty :-)

Co mě tady překvapilo, mimo jiné, je koupelna. Existence této místnosti nijak překvapivá není, zato ovládání vybavení už ano. Možná že WC - Water-closet pochází právě z Ameriky. Tady je totiž mísa neustále naplněna vodou. Ne jako u nás troškou, ale asi tak do půlky. Mísa je typu "bez odpočívadla". Při splachování voda i s přidanou hodnotou odteče, aby se potom opět automaticky doplnila. Moje zkoumání, co se bude dít, když třeba budu držet splachovadlo déle, nebo naopak krátce, pokud to v půlce přeruším a pod. dopadlo tak, že se voda naplnila vždy do stejné hladiny a nepovedlo se mi tak vyvolat umělé přetečení záchodu. Poněkud mě překvapila sprcha. Tady totiž nejde regulovat množství vody, ale jenom teplota. Nejprve na Vás začne hrozným proudem vytékat voda z baterie, a když to přepnete, tak se asi po sekundě vyhrne voda nad Vámi. Poprvé jsem na to nebyl až tak připraven a docela mě to překvapilo. Sprcha má také několik nastavení, co se týká druhu proudu vody. Bohužel jsem se snažil kroutit kolečkem na nastavení otvorů za chodu, což se nesetkalo s úspěchem. Až po vypnutí vody mi to šlo otočit a nastavit. Užil jsem si také s uzavřením odpadu při pokusu napustit si vanu. Doma mám klasický černý špunt a jeho ovládání je velmi snadné. Tady jsem se snažil do odpadu nacpat nazvednutý špunt asi 5 minut nejprve jemně a pak i hrubou silou, ale bezvýsledně. Až potom mě napadlo tím zařízením pootočit a hle, samo to zapadlo.

K večeři jsme uvařili špagety. Bylo jich trošku moc. Když si totiž koupíte pytel špaget vážící asi tak 2 a půl kila, tak odhadnout množství pro dva jedlíky je problém. Nakonec jsme to tam nějak do břicha nacpali, následkem čehož bylo odvalení se na postel a hlasité funění.

Ještě před spaním si musíme sbalit věci, protože se budeme stěhovat. Každý do svého.

24.6.

Opět začnu obědem. Rozhodl jsem se, že si budu dávat pouze netradiční jídla, tedy jídla, která si u nás určitě nedám. Takže dnes to vyšlo na Mexickou bramboru. Jednalo se o obrovskou bramboru, která byla zapečená se sýrem a nějakou masovou směsí. Kuchař nás upozornil na možnost ozdobit si to dalšími mexickými delikatesami vedle u pultu. Takže jsem tam naházel vše, co tam bylo. Problém se samozřejmě dostavil u stolu, protože am. kolega na mě vytřeštil oči, co že jsem si to tam naložil, že je to všechno docela "spicy". A bylo. Ale byl jsem hrdina a nacpal to do sebe.

Po příchodu na hotel jsme již měli přenesené věci na nové pokoje. Prvotní zájem jsme však měli o to, zda přenesli i naše piva z ledničky. Tvrdili že samozřejmě. Teď tedy spíme s W každý ve svém pokoji. DK a RS odpoledne odletěli zpátky domů.

Rozhodli jsme se jídlo nechat u W, že tam budeme spolu vařit. Protože špagety byly včera, padla volba opět na brambory a na nějaký kabenátek, který jsme v počtu 6 ks nakoupili. Dle návodu se měl karbenátek smažit na oleji. Protože W otestoval vhodnou teplotu oleje šplíchnutím vody na pánvičku, došlo k velkému vyprsknutí oleje mimo sporák a prvnímu zaneřádění sporáku. Při smažení prvního zmrzlého karboše se toho docela dost vyprskalo ven, než nás napadlo použít pokličku. Bohužel při obracení došlo k vypadnutí burgru z vidličky a jeho plesknutí zpět na pánev způsobilo další erupci rozžhaveného oleje mimo sporák na ledničku, linku, podlahu, utěrku a spoustu dalších předmětů v okolí. Bohužel po této vyčerpávající přípravě jsme se natěšení zakousli od něčeho tuhého, nemastného, neslaného a nešťavnatého. Teda tak odporný jídlo jsem ještě nejedl. Rozhodli jsme se udělat si bramborovou kaši, tak jsme brambory povařili poněkud déle a nalili tam mlíko. Aspoň že toto jídlo se povedlo.

Představa, že mě čekají ještě dvě takové porce, mi deptá dva večery dopředu. Ale přece to nevyhodíme. Zkusíme modifikovat přípravnou fázi pro mikrovlnku a nebo na ty burgry nacpat kečup a hořčici. Prý se to tak má dělat, aby to dostalo nějakou stravitelnou chuť.

Provedli jsme také rezervaci letu z MN do Amsterodamu. Sice mechanici NorthWest aerolinií stávkují kvůli propouštění, ale my pevně doufáme, že se nám podaří odletět. I když toto pondělí byla tak silná bouřka s větrem, že místní letiště půl hodiny nepřijímalo letadla. Protože letadlo DC-10 známe z předchozího letu, chtěli jsme zabrat sedadla do uličky v první řadě druhé části, kde je poměrně hodně místa na nohy. Bohužel, 80 procent letadlových míst bylo již obsazeno. Volná byla pouze nějaká prémiová sedadla. Tak jsme je rezervovali, ale čert ví, jestli nám to uznají.

Kolem desáté večer jsme vyrazili na pivo do místní hospody. Vnitřek byl stylový, ve dřevě, prostě taková normální hospoda. Nechali jsme si doporučit pivo a toho se až do půlnoci drželi. Cestou ze záchodu jsem míjel jednu mladou američanku - podobná byla možná Britney Spearsové - která si tak, ale tak nahlas krkla, že jsem u stolu marně vysvětloval, že já to nebyl. Opravdu. Před půlnocí nám donesli účet a po zaplacení přesně o půlnoci nám sebrali nedopitý piva a slušně, ale bez milosti vyhodili na ulici. Možná to byla ale naše záchrana ;-)



Související články:
Za velkou louží VIII. (01.07.2005)
Za velkou louží VII. (29.06.2005)
Za velkou louží V. (23.06.2005)
Za velkou louží IV. (22.06.2005)
Za velkou louží III. (21.06.2005)
Za velkou louží II. (20.06.2005)
Za velkou louží I. (16.06.2005)

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

( Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

  Co je nového
18.12.2008: Farma 2008
Vzhledem celosvětové ekonomické krizi a k režimu COST CONTROL nám chlebodárce odmítl zaplatit společný vánoční večírek. Přenesl náklady, jak se říká, na odběratele. Výborně. Takže si ho holt zaplatíme sami. Doufám, že se z toho nestane pravidlo. Tedy 18.12.2008 sraz v 17 na Farmě v Obřanech. A nebo jinde, to se ještě uvidí.

Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.