Moneywell logo
Moneywell logo
WebZdarma.cz
 Datum: 26. 08. 2019   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |
   


  Informace
Monzin

Petice Zrušme komunisty

zavis.mysteria.cz

NoName, © 2005
Ubytování velkých skupinChata StrmilovChata Jižní ČechyChata u rybníkaPenzion Česká KanadaKomorníkUbytování v České KanaděUbytování StrmilovPenzion Jižní ČechyChata Česká KanadaKomorníkRybařeníKunžak

téma * Za velkou louží VII.
Vydáno dne 29. 06. 2005 (980 přečtení)

Konec cesty je tady. Dnes večer v 18:00 startuje DC-10 směr Amsterdam. Půjde-li to vše podle fahrplánu, budeme v 15:30 v Brně. A budeme-li mít ještě větší stěstí, možná tam budou s námi i naše batohy.

25.6.05

To je ZasRáno. Nikdo nikomu netelefonoval, nikdo neměl hlad. Teda aspoň ani já, ani W, protože díky zjednodušení stravovací logistiky byly veškeré poživatiny u něj. Vstal jsem kolem deváté a četl si zprávy na internetu. Kolem poledne telefon, byl to W a prý jak mi je. Říkám, že nic moc, ale že to ujde. Druhá strana na tom byla dle oddychování a hodně hůře.

Provedli jsme tedy jakýsi snídaňo-oběd, nacpali jsem do sebe čínské nudlové polívky a já to ještě zazdil fazolema v tomatě se slaninou. Při pohledu na tuto kombinaci W odpadl. Odešel jsem proto zase surfovat na inet k sobě na pokoj. Kolem čtvrté odpoledne opět telefon, tentokrát PŘ a jak prý je :-) Domluvili jsme se všichni na nenáročném programu pro pozdním odpoledne, skoro tedy večer. Jeli jsme se podívat do "Mall of America". To teda byl nápad. Nejdřív jsme doplnili tuky a soli pořádným hamburgerem. Potom jsme se domluvili zhruba na hodinových schůzkách na místě, u kterého byla šance, že jej najdeme.

Projít během cca dvou a půl hodiny celý obchoďák bylo tak akorát. Opravdu neskutečné množství obchodů na neuvěřitelné ploše ve třech vrstvách. A uprostřed zábavní park. Při pohledu na atrakce typu horská dráha, nebo takové ty převracející se a motající se sedačky a vzpomínky na předchozí večer se nám nedělalo úplně dobře.

Výsledkem celé návštěvy byl vpravdě bombastický nákup zahrnující na všechny 3 nákupčí toto zboží : tričko, autíčko a dětské příbory. Poděleno stráveným časem tedy nic moc.

Odtud nám PŘ jel ukázat tzv. Uptown. Cestou tam jsme potkali pár pořádných aut s pořádnýma černochama, podle vržených pohledů určitě vůdců nějakých gangů. Místo na zaparkování jsme našli v nějaké zapadlé gangsterské uličce, takže naděje, že tam najdeme auto celé, nebyla vysoká. Prošli jsme si vyhlášenou ulicí Hennepin Ave sem tam, navštívili antikvariát, protože v této hodině to byl snad jediný otevřený obchod. Zbytek místa na ulici zabírali kavárny a bary. Už už jsem chtěl domů koupit Ivanhoa za 4 USD, ovšem kolegy jsem byl přesvědčen, že to stejně nepřečtu, tak jsem obchod nakonec neudělal.

Cestou zpět do hotelu jsme samozřejmě netrefili správnou cestu, takže v rámci dobrodružství jsme to vzali po nějakých bočních uličkách, na které nám stačil zevrubný plánek města.

Večer byl klasický americký. Navštívil jsem W za účelem večeře. Úkolem bylo přetvořit prefabrikový biftek na něco poživatelného. Po pátečním neúspěchu jsme před smažením prefabrikát osolili a opepřili tak, jak nám skromný výběr koření dovolil a na pánvičku jsme narvali oba karbenátky zároveň. Samozřejmě jsme vše přikryli pokličkou a v mikrovlnce jsme spustili ohřívání zbytku bramborové kaše. Současným smažením se nám podařilo eliminovat časté otvírání pánvičky a přemisťování tuku mimo sporák. Tím posolením a popepřením se věc stala i celkem poživatelná. Po večeři, kterou W odmítl spláchnout pivem, jsme pustili HBO - běžel tam film Underwold. Díky chabé angličtině jsme celý film nepochopili úplně děj, protože se nám zdálo, že tam soupeří dva klany upírů. Až po skončení filmu jsem se na inetu dočetl, že jedna skupina byla upíři (kdo to neviděl, pardon - stejně se hlavní upírka zamilovala do člověka) a druhá skupina byla vlkodlaci. Je pravda, že po páteční očistě byl tento filmový děj náročný a pro některé dokonce nepochopitelný.

26.6.05

Neděle ráno byla o hodně lepší. Celé dopoledne jsem řešil, kam se vydáme, protože nikdo neměl žádný invenční návrh. Na sjezd řeky se nám po minulém víkendovém prožitku už moc nechtělo a návrh pana W, že budeme celý den ležet u hotelového bazénu byl opravdu trapný.

Našel jsem tedy na stránkách Minneapolis všechny možné kulturní akce a v 11 jsme vyrazili. Cílem byly dvě akce, označované jako festivaly. První měl být v areálu historické (no, pro američany je všechno starší 50 let historické) pevnosti na břehu řeky Mississippi. Festival spočíval v tom, že v pevnosti byly historicky oblečení lidé a návštěvníkům ukazovali, jak to tam chodilo. Na buzerplace stříleli z děla, byla tam pradlena, vojáci, oficíři, v aristokratickém domečku velitele se promenovalo osazenstvo v dobových kostýmech, mohli jste si s nimi sednout ke stolu a oni vám vše ukázali. Celé jsme to prohlédli asi za hodinu a protože bylo velmi teplo, jak už to tady bývá, pídili jsme se po nějakém pití. Bohužel ani v rámci obchodu v pevnosti nebyla k dostání Cola, takže jsme návštěvu ukončili a vydali se na druhý "festival" s nadějí, že to bude lepší.

Podle informací tam měla být spousta umělců, řemeslníků, divadel, představní a skupin. Vypadalo to docela dobře. Bohužel PŘ to již nevydržel a donutil mě zastavit u Burger Kinga na oběd. Při čekání na burger jsem si všiml, že amíci mohou být taky vypočítavý - nějaký týpek si koupil pravděpodobně malý nápoj, šel k automatu, napustil si kelímek, kopl ho do sebe a teprve potom nasypal do kelímku až po vrch led (To je tady běžné. Sice si dáte poloviční množství Coly, ale taky poloviční množství cukru, takže je to vlastně i zdravé.) a teprve tuto druhou várku si odnesl ke stolu. Kdo by to byl řekl ....

Dojeli jsme do Uptownu a začali hledat festival. Zaparkovali jsme opět v té včerejší gangsterské uličce a pěšky vyrazili. Protože jsem si samozřejmě zapomněl na hotelu přesný popis místa, kde to bude, ale věděl jsem, že u nějakého jezera, vyptávali jsem se s touto jednoduchou informací. Bohužel v okolí byla jezera 3 a nikdo z dotazovaných pořádně nic nevěděl. Poslední informace byla, že je to daleko asi 2 míle, což W kontroval názorem, že se máme vrátit a strávit zbytek dne u hotelového bazénu. Kromě mě tedy všichni pěší tůru vzdali a vrátili jsme se autu s tím, že tam dojedeme motorizovaně. Bohužel jsme netrefili napoprvé směr a jeli naprosto opačným směrem. Po zjištění této zásadní chyby a prokličkování několika jednosměrkami jsme trefili první potenciální jezero. Celé jsme ho objeli dokola a nic. PŘ v roli navigátora ke druhému jezeru - tentokrát Calhoon (název si pamatuju, protože jsme objeli určitě několikrát) - zklamal. Nejenže tam nebyl žádný festival, ael také mě nutil zaparkovat s tou velkou kraksnou podélně za plného provozu, kdy vlastně blokujete silnici. Bohužel v tomto nejsem kovaný, protože ve vlastním autě, díky tomu, že je to kombi, vidím zadním okýnkem přesně, kolik mám při couvání ještě místa. Tady to díky sešikmenému oknu je horší, pak za oknem je ještě kufr, prostě děs. Dveře si jen tak neotevřete, protože jsou samozřejmě zablokovaný dokud nedáte páku na "P". Hrůza. Nakonec jsem to tam nějak nacpal a šli jsme se podívat na molo. PŘ si dal jedno retko, jak říká a vyrazili jsme hledat dál.

Nakonec se na nás usmálo štěstí. Festival jsme našli, problémem bylo místo k zaparkování. Vynervován předchozí parkovací zkušeností a nejapnými poznámkami těch, to si akorát vezli zadky, se opakovala situace s parkováním. Po příchodu na "festival" nám bylo cosi divné. Až potom jsme pochopili, že je to nějaká akce "GLBT Activism and 'Pride' in the Twin Cities". Teprve tam jsme pochopili, že G=gay, L=lesbien, T je možná Travesti ? No prostě fakt vychytávka. Staří chlapi a ženský tam chodili za ruce, samý podivný existence v koženkových kalhotách málem s chybějícím puntem a tak. Na Evropana něco nezvyklého. Tady to berou jinak.

Prošli jsme si to skoro celé, spousta stánků tam měli různé křesťanské a dobrovolné spolky, na jednom z pódií zpívala docela dobře nějaká skupina spirituály i rockové songy - no všehochuť. Během prohlídky bylo samozřejmě neustále slyšet, že u bazénu v hotelu by bylo lépe a ať už jedeme. Přání jsme po cca hodině překvapujících úkazů vyplnili.

27.6.05

Dojídáme zbytky, ať nám nic nezůstane. W se konečně dostává po víkendovém výpadku do normálního provozu. Večer se jedu podívat do Ridgedale pro nějaké ty dárky. Vracím se akorát s dvoulitrovkou Pepsi Wild Cherry, protože mě zajímá chuť.

U W se dáváme při pivu do debaty o angličtině a o chápání naší angličtiny rodilými mluvčími. Po zkušenosti s porozuměním u amerických kolegů jsme došli k závěru, že američané, kteří třeba nikdy nebyli nuceni mluvit jiným jazykem, tak mají velký problém porozumět anglickému slovu, které pronese čech s mírně jiným přízvukem, byť ve správné výslovnosti. Vtipnou historkou byl pokus W rozmlouvat o komárech - mosquitos - na jedné párty s manželkou amerického kolegy. Ti z američanů, kteří jezdí do CZ, popř. často si s námi telefonují, tak nám rozumí více než ostatní. Je to pravděpodobně jako u nás se Slovenštinou. Díky podobnosti slovanských jazyků jsme asi schopni o slovech a významech, podobnostech a při chybách ve výslovnosti najít snadněji správný význam věty, kterou se nám cizinec snaží sdělit. Tady je někdy docela těžké. Většinou se asi američané žádný jiný jazyk neučí a tak tolerance ve výslovnosti je velmi, velmi malá. Ale aspoň se člověk s odstupem času zasměje.

28.6.05

Nepodařilo se nám ráno odjet v obvyklých 7:30, ale o čtvrt hodiny později, což není zas takový rozdíl. Dnes bylo ráno zvláštně chladno. Vždycky totiž člověk vyjde z hotelu a praští ho teplý vlhký vzduch. Je to asi taky tím, že tělová termoregulace není schopna zvládat ty rychlé přechody mezi prostředími - klimatizovanými budovami a přírodním počasím venku. Dnes to bylo o hodně příjemnější.

K obědu jsem si dal zvláštní kombinaci smaženého řízku a těstovin s omáčkou. Ale nebylo to zas až tak špatné, jak to na první pohled vypadalo. Kamarád v Brně si dává běžně řízek s rýží, takže proč na těstoviny.

Večer jsem uskutečnil ještě poslední nákup za účelem vyřešení problému s dárky. Konečně jsem objevil obchod se suvenýry z Minnesoty. Prý podobný obchod byl i v Malĺ of America, bohužel jsme to tam procházeli tak rychle, že jsme si tohoto obchodu nevšimli.

Dárky jsou nakoupeny, dopíjíme poslední piva a balíme. Zbytky jídel jsme předali PŘ k dojetí, protože tady zůstává až do pondělí. Nad předaným množstvím špaget kroutí hlavou a prý je bude jíst jenom z trucu. Dobře mu tak za všechny deptající řeči. A cornflejky si může taky. Nádavkem dostal 5 placek - tortil.
Je 1:40 našeho času, tedy 8:38 v Brně.
Jdu spát.



Související články:
Za velkou louží VIII. (01.07.2005)
Za velkou louží VI. (25.06.2005)
Za velkou louží V. (23.06.2005)
Za velkou louží IV. (22.06.2005)
Za velkou louží III. (21.06.2005)
Za velkou louží II. (20.06.2005)
Za velkou louží I. (16.06.2005)

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

( Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

  Co je nového
18.12.2008: Farma 2008
Vzhledem celosvětové ekonomické krizi a k režimu COST CONTROL nám chlebodárce odmítl zaplatit společný vánoční večírek. Přenesl náklady, jak se říká, na odběratele. Výborně. Takže si ho holt zaplatíme sami. Doufám, že se z toho nestane pravidlo. Tedy 18.12.2008 sraz v 17 na Farmě v Obřanech. A nebo jinde, to se ještě uvidí.

Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.